Krystalka s regulací hlasitosti
Tato krystalka pochází z knihy OD KRYSTALKY K MODELŮM S TRANZISTORY. Kterou ještě mám, je sice z roku 1978, ale to vůbec nevadí, je to nejlepší učebnice pro začínající radioamatéry a elektroniky, jakou jsem kdy viděl.
Teď už použijeme hned 3 součástky a sice tyto: Germaniová dioda (viz článek krystalka v bramboře), potenciometr 10k a kondenzátor 1000pF ( 1nF).
Teď se možná vy, co začínáte ptáte co přesně je potenciometr? Je to součástka, která nám umožňuje regulovat hlasitost a spoustu jiných věcí. Je to rezistor (odpor), u kterého lze měnit jeho hodnotu. Rezistory jsou součástky, které kladou průchodu proudu odpor-od toho ten název. To znamená že když do obvodu zapojíme odpor, tak snížíme průchod proudu. To samé nám zde teoreticky dělá ten potenciometr. Pokud otáčíme potenciometrem a hlasitost nám slábne, ubývá proud přiváděný na diodu ( rádiový kmitočet) a místo aby se dostal na diodu poteče nám do uzemění. Znamená to tedy, že pokud máme hlasitost zcela ztlumenou, nejde nám do diody žádný signál, který by mohla detektovat a místo toho nám ,,stéká" do uzemění, kde zanikne. Pokud naopak máme hlasitost maximální, do uzemění nám signál téměř neprochází a místo toho jde na diodu, která má co zpracovávat a hlasitost je vyšší. Tak fungují i v praxi potenciometry v továrně vyráběných přijímačích.
A k čemu kondenzátor? Ten je velmi lajcky řečeno místo brambory . Ale my se pokusíme ho pochopit. Každý kondenzátor se nabíjí elektrostatickým nábojem a je schopen ho uchovávat. Jedná se vlastně o dvě desky, které jsou blízko sebe, do jedné jde např. + a do druhé - . Zkrat nemůže nastat, protože mezi deskami je izolant (fólie, izolační gel atd...). A protože jsou ale desk velmi blízko u sebe udržuje se mezi nimi elektrický náboj. Ten my zde využíváme, protože nám trošku posílí hlasitost. Kondenzátory jsou jednou z nejrozšířenějších součástek vůbec. Existují kondenzátory několika druhů, liší se především provedením a možnostmi použití. Jsou to kondenzátory: Svitkové (tato krystalka využívá svitkový o hodnotě 1nF), keramické, elektrolytické, tantalové, ladící, dolaďovací trimry a rozběhové. My však zde rozběhové používat nebudeme. Ty ostaní však ano.
Kondenzátory se měří ve FARADECH (Podle M. Faradaye-vynálezce indukce a kondenzátoru). Ale FARAD je příliž vysoká jednotka, proto používáme tyto jednotky:
Jednotka Porovnání jednotek Nejčastější provedení kond. s těmito
jednotkami
Pikofarady----------pF-----1pF= 0,001nF=0,000001uF---------svitkové, keramické
Nanofarady--------nF------1nF=1000pF = 0,001uF------------- svitkové, keramické
Mikrofarady--------uF------1uF=1000nF = 1000000pF--------- elektrolytické, tantalové
milifarady----------mF-----1mF=1000uF= 1000000nF=1000000000pF---elektrolytické
Elektrolytické kondenzátory jsou schopné udržet velmi vysoký náboj. U nich záleží na polaritě-kam připojíme + a -. Na každý vývod se připojuje jeden pól. To samé u tantalových. U keramických a svitkových na polaritě nezáleží.
A teď, když jsme pochopili funkci nových součástek můžeme se pustit do této krystalky. Schéma je zde:
Na levý vývod potenciometru připojíme anténu, střed potenciometru připojíme na diodu a pravý vývod se připojí na zem.
Použijeme lineární potenciometr s hodnotou 10kohm.
Kondenzátor je svitkový 1nF.
Krystalka byla zkoušená a hraje.